Paličkování

Seznámení s paličkovanou krajkou

Moje seznámení s krajkou je docela zajímavá věc. Nikdy jsem netušila, že se s krajkou setkám tímto způsobem. Můj táta má kamarády z vojny a jednou za rok se sejdou a pohovoří si o životě. Já a můj bratr jsme dospěli už do takového věku, že nás mohl vzít s sebou. Zajásali jsme, protože v Orlických horách ani jeden z nás nebyl. Po příjezdu se chlapi začaly bavit mezi sebou, ale co my děcka? Dcera pana hostitele mě vzala za rukáv a řekla: „Umíš tohle? To je krajka a já ji vyrábím, pojď se podívat!“ Nezbývalo mi nic jiného. To co mi Katka ukázala mě natolik učarovalo, že hned druhý den ráno jsem si u ní vyrobila svoji herduli a půjčila si paličky. Katka mi postupně ukázala jak se palička navine, sváže a jak se začíná paličkovat. Moje máma říkala: „Je do toho zapálená, ale to jí přejde!“ Když jí tuto památnou větu dnes připomenu tak mi nevěří, že to vůbec řekla. I Katka byla ráda, že jsem pochopila začátky. Po příjezdu domů mě krajka začala zajímat více. Nelenila jsem a vyhledala kurz paličkování v Brně. V září proběhla registrace a já spokojeně dojížděla za zálibou tři roky každou středu. Moje úsilí se zúročilo a po dokončení kurzu jsem získala osvědčení. Je to taková tečka a zároveň výzva do nového začátku.